• Novinky
  • Fotogalerie
  • Přihlášky
  • Pořádáme
  • Tréninky
  • Závody
  • Kontakt
  • Oddíl orientačních sportů
    TJ Spartak Vrchlabí

    Oddíl orientačních sportů TJ Spartak Vrchlabí

    Novinky:



    EYSOC 2020 – Umea/Vindeln, Švédsko (20.2.-27.2.2020)

    Jak všichni asi víte, tak letos pro nás lobáky byla zima hodně špatná. Právě sněhové podmínky velmi ohrozily konání MEDu. Mělo se závodit už první únorový týden v lotyšské Madoně, ale sněhu bylo jako u nás, takže se závody přesunuly na poslední týden v únoru a marně jsme doufali, že nějaký sníh napadne. Sníh nepadal a nepadal, MED se blíží a já v sobě mám furt naději, že se MED uskuteční a proto jste mě mohli vidět každý den kroužit ve Vejsplaších na kolečku, i když občas to bylo deprimující. Ale náhle přichází zpráva ze Švédska, že to přebírají od Lotyšů a bude se závodit v Umea společně se švédským mistrovstvím. Takže ve čtvrtek 20.2. se skupina 12 dorostenců a juniorů se sešla na letišti v Praze a vydala se do Švédska. Po příletu a přejetí do kempu, kde jsme byli ubytováni nás už čekala jen večeře a krátký meeting k celému Mistrovství. V pátek na nás čekal od pořadatelů připravený model přímo u našeho kempu. Sněhu na modelu moc nebylo, takže čárek (skútrovek) na mapě moc nebylo, takže jsme moc nevěděli, co máme od závodů čekat. Potom co jsme se projeli trochu s mapou, vytestovali lyže a dali tam ještě nějakou rychlost, byl nachystán oběd. Odpoledne jsme se vydali na procházku po Umea a večer už jen přišla taktická porada na první závod – sprint.

    Centrum závodu bylo na fotbalovém stadionu ve Vindelnu, vzdáleného asi 60 km od Umea. Karanténa byla ve vyhřívané hale, před kterou bylo i rozjížděcí kolečko. Prostor pro sprint byl rozdělen do dvou částí, začátek byl na rovině na bažinách, po divácké kontrole se najelo do svahu. Já upřímně nevěděl co od závodu čekat, nenechal jsem se nalosovat do červené skupiny, jel jsem z druhé (na konci této skupiny), abych nebyl pod nějakým tlakem. Říkal jsem si že na sprintu je největší šance něco zajet, takže už od začátku jsem se do toho snažil opravdu šlapat, ale tak abych byl furt v kontaktu s mapou, celkem se mi dařilo, od 3K jsem před sebou viděl Švýcara, který mě hnal, abych ho dojel, předjel jsem ho ve fikně, ale já zrovna v tomhle místě udělal chybu, i tak do toho dupu dál, ale na další kontrolu jsme opět zvolil trochu horší volbu, jedu si ale furt to svoje, snažím si to zase pořádně hlídat, už jedu do cíle a ještě ze sebe dostávám poslední zbytky sil, jedu frekvenci jak Northug, po průjezdu cílové čáry lehám na zem plný vyčerpání a slyším komentátora hlásícího, že jsem na první pozici. Zvednu jen ruce nad hlavu spokojeností, že se mi tenhle závod povedl a nejsem disk. Pak jen běžím na sebe hodit bundu a sledovat jak se závod dál bude vyvíjet. Hned taky beru do ruky mobil, volám trenérovi a hned potom domů, jak to vypadá, protože jsem tam byl bez signálu. Na radiu 40 vteřin před cílem je přede mnou Rus, tak ten mě asi ohrozí, ale najednou v cíli dvě sekundy za mnou. Pak přijíždí Švéd, který má nade mnou velký náskok, tak si říkám, že mě asi porazí, ale nakonec nepohlídal pořadí kontrol a byl disk. Takže ze slz štěstí byly slzy smutku. Poté už jen stojím u dojezdu, kdo mě může ještě ohrozit, furt s rodiči na telefonu: "Už jsi v top 6, už máš medaili, jsou tam poslední dva, Mára a ten Jaama (Estonec), Máru porážíš, jede o 3. Místo, Jaama už by tam musel bejt, aby tě porazil, máš zlato!!"

    No takhle nějak probíhal náš rozhovor. Neskutečný pocit, vůbec jsem tomu nemohl uvěřit, poté už i komentátor hlásí, že jsem se stal Mistrem Evropy, radosti bylo na rozdávání, celej tým byl nadšený, když jsme hned v prvním závodě získali dvě medaile, pak přišel na řadu květinový ceremoniál, a focení. Večer už byl jen odpočinek a výklus k jezeru.

    Další den byl na řadě long. Centrum bylo stejné jako pro sprint. Startovalo se přímo z centra. Podle parametrů jsme věděli, že to bude opravdu přísná klasika. Tentokrát jsem jel v červené vlně. Do závodu jsem nijak extra nevlétl, abych měl síly po celou dobu závodu. Fyzicky mi to jelo krásně, ale mapově se moc nedařilo, na kontroly 2-4 jsem vždycky zvolil horší volbu. Snažím se přidávat, abych jel rychleji, že se cítím dobře, při postupu na 7K byl krásný dlouhý sjezd čárkou s nájezdem na zledovatělou silnici, kde byl velkej hup. Přede mnou tam dva lidi lehli, já nevím co dělat, bylo to úzký, nechtěl jsem padat, tak jen řvu, ať se uhnou a jedu, neuhnuli, takže jednomu jsem přejel hole, ale ustál jsem to. Byl jsem zhruba v půlce závodu, ale hned na další dvě kontroly jsem celkově ztratil minutu a půl, opět horší volbou. Pak najíždím do části, kde jsem se hodně potkával s juniory, právě jeden tam za mnou jel, ale já se nechtěl zastavovat a pouštět ho, takže do toho fakt šlapu a jedeme spolu. Pak přichází poslední důležitá volba, a já zase volím špatně. Poté už se přejíždí do prostoru sprintu, kde na nás čekají poslední nástrahy, já tam opět chybuji, když přehlížím odbočku a místo po plné jedu po čárce a ztrácím 30 vteřin a i umístění v top 10. I tak jsem se svým výsledkem spokojený, 12. Místo, ztráta trochu přes 4 minuty, to beru všema deseti. Večer byl v centru Umea připraven banket s večeří a medailovým ceremoniálem. No co k tomu dodat, bylo to fakt neuvěřitelný přebrat titul Mistra Evropy a zazpívat si českou hymnu na stupních vítězů. V pondělí byl na programu den volna, ten my jsme využili k lehkému projetí na místních tratích, nějakému focení a odpoledne jsme opět vyrazili do centra Umea nakoupit si nějaké to jídlo.

    V úterý na nás čekal asi nejzajímavější závod a to middle s hromadným startem. Centrum závodu se přesunulo asi pět kilometrů na sever do osady Abborrtjärn. Závodilo se na úplné placce s hustou sítí stop. Startoval jsem z druhé lajny a při čekání na rozdání map komentátor říká něco k našemu závodu: "Mezi největší favority bude rozhodně patřit vítěz sprintu Matyáš Štregl z Česka a Albin Gezelius ze Švédska, který vyhrál long." Dostáváme mapy 15 vteřin před, normálně ji hned zandám, ale pak nějak zaspím, prohlížím mapu a najednou slyším START! Takže se snažím hned srovnat a zařadit se do balíku, kde jsem jel kolem 6. pozice, abych pravdu řekl, tak jsem viděl, že do uzlovka je až na 4K, takže v podstatě nemapuju a snažím se držet balíku, protože se jelo fakt mega rychle. Na uzlovce se rozdělujeme, bohužel všichni jedou doleva, jenom ve třech jedem doprava, takže do dupu furt za nimi, pak zase přijíždíme na uzlovku, ale jedu už úplně sám, mapuju už pořádně a najednou vidím na zemi Rusa, jak něco dělá s lyží, tak ho jenom předjíždím a jedu dál, když naposled přijíždím na uzlovku, tak se tam sjíždím s dalšími 3 lidmi, ale na straně po které jedu není krabička, takže mi tam ujeli. No když dojíždím, tak z toho opět bylo 12. Místo, čekal jsem to lepší, hlavně tenhle typ závodu mi moc nevyhovoval, ale furt jsem byl nejlepší z Čechů. A i proto mi byla dána důvěra jet další den poslední úsek na štafetách. Štafety se jely ve stejném terénu jako middle, jenom teplota klesala hodně pod nulu a to -20°C. Závod se pro nás vyvíjel krásně, Vojta Peňáz dojel 4. Se ztrátou minuty na medaili, druhý jel Mára Štěrba, který ztrátu navýšil na 90 vteřin. Já jsem do závodu vstoupil v klidu, jel jsem si to svoje, jelo se mi fakt krásně, na jedničku byl dlouhý postup, kde jsem hodně stahoval Švýcara, kterého jsem na dvojce dojel, no ale kvůli těm mrazům se mi povolil mapník a když jsem si ho otáčel do směru, tak mi deska zůstala v ruce. Takže jsem se s tím snažil poprat, ale pochopitelně jsem ztrátu nabíral, na 5K mě předjel Rus a na 7K Lotyš, poté mi v jednom sjezdu deska vypadla z ruky, ale naštěstí jsem to měl namapované, takže jsem tam desku nechal a dojel na 6. místě do cíle. Byl jsem spokojený s výsledkem, ale bylo mi to líto vůči klukům, který předvedli krásný výkony, ale došli jsme si pro diplom na velkou bednu. Večer jsme šli na hotel, kde bydlela většina států a uspořádali jsme si tam menší párty a já jsem tam dokonce vyměnil českou čelenku za norskou. Ve čtvrtek už nás jen čekala cesta domů, která proběhla bez problémů. S celým šampionátem jsem celkově spokojený, celé to je nezapomenutelné, extrémně jsem si to užil, to co jsem nedokázal v Bulharsku, jsem dokázal teď ve Švédsku. No a příští rok už do juniorů, tak uvidíme, jestli se dostanu do Estonska a předvedu podobné výsledky.
    Sepsal: Mates Štregl


    LOB 2020

    Přestože zima podle kalendáře ještě pokračuje, tak zimní sezóna lyžařských orientačních běžců v Čechách už skončila.
    Díky vrchlabským uměle zasněžovaným tratím jsme byli jedni z mála, kdo měl tak bezvadné tréninkové možnosti a mohli od začátku ledna pravidelně lyžovat. (Pravý sníh se občas objevil i ve Vrchlabí, bohužel ale rychle zase roztál.) A tak velmi děkuji těm, kteří se na přípravě tratí ve Vejsplachách podíleli. DÍKY!!!
    V tomto roce se našich závodníků týkaly tři hlavní vrcholy sezóny.
    První byla Zimní olympiáda dětí a mládeže v Karlovarském kraji, zmíněná už v předchozím článku. Druhou částí byly české závody. Sice nám sněhová nadílka moc nepřála a dva závodní víkendy v Krušných horách byly zrušeny, nejdůležitější akce se ale uskutečnily: MČR ve sprintu, MČR na klasické trati a ve štafetách pořádané SK Studenec v Rejdicích a MČR na krátké trati, kterou pořádala Slavia Liberec v Harrachově. Zde jsou nejlepší výsledky a mistrovské medaile:
    MČR sprint: D17 - 3. Áďa Randáková, H17 - 2. Maty Štregl, D20 -5. Alžběta Randáková, 7. Zuzka Štreglová. Dařilo se i Markétce Hanušové v nemistrovské kategorii D12 – 2. místo.
    MČR klasická trať: D17 - 1. Áďa R., D21 - 1. Helča R., H17 - 3. Maty Š., D20 5. Běta R.
    MČR krátká trať: D17 - 1. Áďa R., D21 - 2. Helča R., H17 - 1. Maty Š., 6. Kuba Próca, D20 -5. Běta R., H14 – 10. Filip Hanuš, D12 - 2. Markétka Hanušová, 5. Kája Hančová.
    Solidní bylo (po všech peripetiích ostatních VRL štafet) 3. místo ve štafetě D21 - Helča Randáková, Gábina Wohanková, Gábina Matoušová. Třetí a závěrečnou LOB akcí bylo Mistrovství Evropy dorostu ve Švédsku, kam se úspěšně nominovali Adéla Randáková a Matyáš Štregl a která proběhla na konci února. Top výsledkem byla zlatá medaile Matyáše ve sprintu!!! Jak se to všechno událo, si už ale přečtete v článku od samotného mistra Evropy :-).
    Sepsala: Helča R.


    Dědov (21. – 23. 2. 2020)

    V pátek jsme přijeli na chatu TOM okolo čtvrté hodiny odpolední. Chtěli jsme se ještě projít po okolí, ale nakonec zvítězily hry a mapová příprava – vrstevnice na chatě. Jelikož na chatě nebylo topení ani voda, náš pobyt byl značně ztížený. Nakonec jsme se ale všichni dobře vyspali a mohli si užít sobotní výlet podle mapy na Kočičí skály. Když jsme došli ke skalám, prozkoumávali jsme cesty a chodbičky, zahráli na schovávanou. Bohužel Ruda zapomněl část svačiny (salám) a my jsme tak energii doplnili až na pozdním obědě. Výlet měl cca 15 km. Večer byl věnován teorii s buzolou, hrám a objevování tajemných zákoutí naší stařičké chaty. V neděli naneštěstí pršelo, a my tak balili, uklízeli a hráli hry. Odjezd v 11: 00 hod.
    Všichni Rudovi moc děkujeme za skvělou péči o nás a řádné vytápění chaty.
    Ve fotogalerii naleznete pár fotek.
    Sepsal: Honza S.


    Úterní trénink - Krkonošské gymnázium, Vrchlabí (25. 2. 2020)

    Výsledky z tréninku naleznete zde.


    ODM - Olympiáda dětí a mládeže 2020 - LOB

    Adéla Randáková získala v pondělí 20.1. zlatou medaili za 1. místo ve sprintu a ve středu 22.1. přidala další prvenství na krátké trati. Středeční závod si můžete přehrát v archivu ČT.

    Výsledky: Sprint Krátká trať Štafety

    Toto je jen krátké info ze ZODM 2020. Očima servis womanky mohu ZODM zhodnotit takto:
    Letošní zima nám letos moc nepřeje, ale i přes nepřízeň a horší sněhové podmínky, se podařilo na nominačních závodech za Královéhradecký kraj vybrat 8 mladých orientačních běžců lyžařů a pod vedením zkušených trenérek Ivy Mádlové a Lenky Křivdové vyrazit směr Karlovarský kraj, kde se ZODM konala. Centrem byly Karlovy Vary a hlavní areály, kde měly probíhat boje o medaile v lyžařském OB, byly Eduard a biatlonový areál Fiftelberg. Z vrchlabských závodníků se nominovali: Adéla Randáková, Eliška a Honza Čivrní a Filip Hanuš.

    Po nádherném zahájení v KV aréně jsme se ubytovali v hotelu Praha v Jáchymově a těšili se na první závod. V pondělí se jel sprint, ve středu krátká trať a ve čtvrtek smíšené štafety. Jak už jsem psala, sněhu moc nenasypalo, ale pořadatelé vyvinuli nadlidské úsilí a po mnoha změnách, mnoha a mnoha hodinách nahazování a úpravách v terénu, připravili krásné a orientačně zajímavé tratě. Všichni závodníci se moc snažili a musím uznat, že v kategoriích mladších i starších děvčat a chlapců jsme mohli vidět opravdu krásné souboje a kvalitní výkony! Pevně věřím, že krásné zážitky a získané medaile budou pro ostatní méně úspěšné závodníky velkou motivací při tréninku.

    Jak si naši vrchlabští vedli, najdete v odkazu : Výsledky

    Já bych chtěla poděkovat všem závodníkům za krásnou atmosféru a zážitek, všem pořadatelům LOB sekce za přípravu, velkou obětavost a pohodu a pořadatelskému kraji za pečlivost a obrovskou snahu.

    Já jsem se na ZODM dostala jen náhodou, kdy mě Lenka s Ivou požádaly o pomoc při přípravě lyží pro naše závodníky. Jsem moc ráda, protože jsem se dostala do opačné role, než sama znám a mohla si závody užít zase jinak. V rolích servismanů či trenérů jsem zde opět potkávala své známé a kamarády z repre. OB a LOB akcí (a kdo si ještě pamatuje na) Majku Honcovou, Vodra a dále další známé osoby Lauiče, Mary, Kazboše, Přemka, Kládina……


    Sepsala: Helča



    Rok 2019 naleznete zde.

    Rok 2018 naleznete zde.

    Rok 2017 naleznete zde.

    Rok 2016 naleznete zde.

    Rok 2015 naleznete zde.

    Rok 2014 naleznete zde.

    Rok 2013 naleznete zde.

    Rok 2012 naleznete zde.

    Rok 2010 - 2011 naleznete zde.

    Rok 2009 naleznete zde.

    Rok 2006 - 2007 naleznete zde.

    Tréninky

    DOROST

    pondělí (individuální)

    úterý

    Mapový trénink

    zrušen.

    individuální - více v e-mailu


    ŽÁCI

    úterý

    Mapový trénink

    zrušen.

    individuální - více v e-mailu



    PŘÍPRAVKA

    Trénink

    úterý - zrušen

    individuální





    Zprávy: