• Novinky
  • Fotogalerie
  • Přihlášky
  • Pořádáme
  • Tréninky
  • Závody
  • Kontakt
  • Oddíl orientačních sportů
    TJ Spartak Vrchlabí

    Oddíl orientačních sportů TJ Spartak Vrchlabí

    Packá - lyžařské soustředění (18. - 22. 12. 2019)

    Novinky:



    18. kolo VČP - Vyhnánov (26. 10. 2019)

    OK 99 Hradec Králové, další pořadatelé, kteří dostali rozum a uspořádali závody nám blízko. Opět jenom hodinka cesty. Sice trošku napínavá – dlouho se jelo v mlze, ale ta se naštěstí kousek před Vyhnánovem ztratila a opět nás čekalo krásné slunečné počasí.

    Shromaždiště v kempu Nesytá bylo malinkaté, některé oddíly se usadily ve vyhnanství mezi chatičkami. Inu, jak jinak ve Vyhnánově. Koláče byly ráno rychle pryč. Žaludky závodících obstarával vegetariánský stánek. Ne, že by se zeleninový guláš a zelné placky nedaly jíst, to ne, ale z Nesyté jsem odjížděl tak nějak nesyt. Velkým plusem tohoto typu stravování byla rychlá obsluha – u stánku totiž nebyla fronta.

    Běhala se dlouhá, nekrácená klasika. Na dvou mapách, které se většinou překrývaly. „Lehčí“ kategorie mapa Vošapelc, „těžší“ kategorie Liščí hora. Zřejmě nejnáročnějšími částmi obou map byla poměrně velká kamenná pole, na kterých nějakou tu minutku navíc zabralo dohledávání kontrol. Jinak se na mapách při dlouhých přebězích bylo čeho „chytit“ (hustníků, cest, oplocenek bylo dost).

    Já jsem se omylem přihlásil do kategorie H45C, ze které jsem se pokorně přehlásil na P. Během čekání na start mě napadlo (jako hold této kategorii, písmenu P a orientačnímu běhu): Proč pořád potrefeně pobíhám po přírodě průběžným porostem přes potoky, pohoří, polena, připomínaje přetlakovaný parní přístroj? Protože pekelně potřebuju přírodu, pohyb, přátele a vůbec.

    D10C - 2. Kája Hančová; D16C - 4. Adéla Randáková; D18C - 1. Káťa Hanušová; D35C - 4. Vlaďka Kutlvašrová; D45C - 6. Lucka Smith; D45D - 5. Hanka Vlachová; H10N - 3. Vlastík Polák;
    H14C - 2. Filip Hanuš; H65C - 1. Jindra Knobloch, 2. Jarda Farář.

    A já jsem, díky kategorii P, po dlouhé době nebyl poslední!

    Sprint se nejlépe vydařil Katce Hanušové a Kubovi Procingerovi.

    Sepsal: Tibor

    17. kolo VČP - Radvanice (19. 10. 2019)

    TJ Start Náchod pořádá závody v Radvanicích. Jen hodinka cesty. Parkoviště, shromaždiště, start i cíl – všechno kousek od sebe.

    Přicházím na shromaždiště a je mi zima. Dívám se na kopec Žaltman, na jehož stráních se bude běhat, a vím, že mi bude teplo.

    Spousta závodníků přecenila pořadateli uváděných 600 m na start s 60 m převýšením a ke koridorům přicházela na poslední chvíli nebo šla rovnou do druhého, třetího koridoru.

    Dalším zaskočením bylo pro některé (hlavně pro ty, co popadnou mapu a vyrazí jak střela) umístění mapového startu. Na popisech 70 metrů, v reálu hned za mapami (ale správně – 70 m od prvního koridoru).

    Vždycky když v lese potkám někoho z oddílu, zrychlím, nebo aspoň předstírám běh. No jo, ale když vedle mě kousek za startem běžel zrovna Afťa!!! To jsem prostě nemohl běh předstírat. Musel jsem běžet! Zachránila mě Gábinka, která si taťku nenechala utéct moc daleko.

    V lese se vyplatilo soustředěně mapovat: sledovat vrstevnice, cesty, a vyhnout se tak zbytečnému šplhání do strání. Stejně byla důležitá i volba správné náběhové strany. I když kontrola číslo 95 (světlinka v závěrečné stráni) snad ani neměla výhodnou náběhovou stranu. Její objevení působilo některým takovou radost, že si zakřičeli „95, tady je!“ A z toho plyne poučení, že při orienťáku nejen běháme a mapujeme, ale taky dobře posloucháme.

    D10C - 3. Kája Hančová; D16C - 2. Adéla Randáková; D18C - 3. Káťa Hanušová,
    5. Bětka Randáková; D21C - 4. Helena Randáková; D21D - 5. Věra Štemberová;
    D55C - 4. Eva Nýdrlová; H10N - 2. Vlastík Polák; H14C - 3. Filip Hanuš; H18C - 2. Kuba Dostál,
    6. Tomáš Krampera; H65C - 1. Jindra Knobloch, 4. Jarda Farář.;

    Nejlepšími sprintery pro následující týden jsou Bára Dostálová a Dan Hrdinka.

    Sepsal: Tibor

    Mistrovství Evropy dorostu a juniorů v MTBO, Německo
    (2. - 6. října 2019)


    První říjnový týden jsem odjela závodit na MED v MTBO do Krušných hor. Na závody se náš tým vydal už v úterý. Po půldenní jízdě s několika zastávkami jsme konečně dorazili do Perninku, na horskou chatu Plzeňka.

    Ve středu jsme měli ještě pohodu - dopoledne volno a odpoledne jsme jeli na model do Rabenbergu. Tam bylo centrum celého mistrovství (i když se tam jel jen jeden závod). Kopce, singltreky, bahno a déšť - dojmy z nultého dne. Ještě že jsme tam byli jen asi třičtvrtě hoďky.

    Ve čtvrtek to všechno oficiálně začalo. Po brzkém vstávání a hodinové cestě jsme se dostali do Thalheimu - centra middlu. Už od večera jsem byla pěkně nervózní. Hlavně proto, že jsem startovala první z kategorie a vůbec jsem nevěděla, co mám od ostatních čekat. Když jsem je tam všechny viděla, upřímně, můj cíl byl hlavně nebýt poslední. To se naštěstí nestalo. Po závodě v promočeném, bahnitém, ne moc kopcovatém lese s několika kontrolami v trial parku, po přelítnutých řídítkách a několika dalších pádech (ten trail park dal zabrat) jsem si dojela pro první umístění v TOP10 - 8. místo. Dobrej začátek. Pátek a long na Rabenbergu. Moje nejmíň oblíbená trať. Startovala jsem zase vepředu a vůbec se mi tam nechtělo. Opět déšť a bahno, přibyly singltreky a kopce. Naštěstí většina postupů byly objížděčky po velkých cestách a do hnusných teček jsme se moc pouštět nemuseli. Fyzicky se mi nejelo tak špatně, jak jsem čekala a dojela si pro 13. místo (asi v půlce, takže zase spokojenost).

    Jestli jste si někdy na závodech stěžovali na zimu nebo déšť, tak jste nebyli na těchto štafetách na Fichtelbergu. V takovémto počasí jsem v životě nejela ani neběžela. Teplota sahala asi na 3 stupně nad nulu, byla mlha a vítr. No a bez bahna, deště a občasného sněžení by to samozřejmě nebylo ono. Klíč k vítězství? Nabalit na sebe co nejvíc vrstev, nezmrznout a dojet. Prostě závod na morál. Jela jsem první úsek, ale bohužel po chybě (za kterou jsem tak úplně nemohla - dvě paralelní cesty, na mapě stejná klasifikace, ale v reálu absolutně ne!) jsem neztratila jen 2.5 minuty, ale hlavně kontakt s první Ruskou. Po zbytek trati jsem už nikoho neviděla, dojela jsem třetí. Lucka Nedomlelová na druhém úseku bohužel taky udělala chybu, čelu jsme se nepřiblížily a pořád si držely třetí příčku. Jako třetí vyjela Róza Kuchařová, zahájila stíhací jízdu a přijela druhá!! Moje první medaile a jedna ze čtyř stříbrných, které naše výprava ten den přivezla. Doba stříbrná!

    A konečně neděle. Čekal nás sprint v Johanngeorgenstadtu a moje nejoblíbenější trať. Na hodně rychlý městský sprint s hodně „kontrolama“, sluníčkem a teplejším počasím jsem vyjížděla jako třetí. Jela jsem bez chyb, dojela holky přede mnou a potom, co jsem chvíli čekala v cíli a neviděla nikoho dlouho dojíždět jsem doufala, že by to mohlo dát na velkou bednu. A ono to dopadlo ještě líp. Po dlouhém čekání plném napětí mě hlásili na třetím místě. Třetím místě na Mistrovství Evropy!!! Docela wow. Pořád jsem tomu něvěřila, dokud mi nepověsili medaili na krk. To byla třešnička na dortu po studeném, deštivém, bahnivém, ale skvěle užitém šampionátu.

    Součástí ME byla i světová veteraniáda. Z našeho oddílu se jí učastnili Gabča a Jelen. Gabča si dojela pro dvě 8. místa (middle a long), jednu 5. (mass start) a jednu 4. příčku (sprint). Jelen měl bohužel při middlu defekt a long a mass start ze zdravotních důvodů nedojel a nejel. Náladu si spravil až při sprintu a to 5. místem.

    Sepsala: Zuzanka

    16. kolo VČP - Pecka (12. 10. 2019)

    V následujícím textu je „ukryto“ dvacet písní Karla Gotta. Najdete je?

    Sobota 12. října. Počasí dostalo rozum: konečně neprší, je teplo, krásně svítí sluníčko. Pačáci pořádají na Pecce další „výchoďák“. Kvůli podmáčené louce přesouvají parkování na okraj silnice. Je nás spousta, co přijela dřív, aby zaparkovala blízko shromaždiště. Omyl. Parkuje se odzadu, takže dvoukilometrový pochod. Odměnou nám jsou krásná panoramata Krkonoš a je slyšet, jak z hor zní zvon (kostely zvoní na mši).

    Čeká nás známý terén (bylo zde již několik závodů a našich soustředění). Převýšení a popisy ukazují, že to nebude žádná cesta rájem, spíš od šutru k šutru. Před startem prvních závodníků vypověděly službu hodiny, takže pořadatelé hlásili čas „na hubu“. Stavitelé tratí využili dvou nejatraktivnějších částí mapy (kameny, skály, kamenná pole) a nasázeli do nich kontrol možná až moc. Občas bylo na jednom místě tolik závodníků jako by přijela pouť. K tomu na sebe pokřikovali, kde je právě ta jejich kontrola, až z toho byl Babylon. Já jsem se mezi šutry motal, jako bych bloudil pasáží, a záviděl těm, kteří vypadali jako „cestu znám jen já“. Jednoho jsem poprosil o pomoc. Naštěstí jsem mu nemusel říkat - odnauč se říkat ne. Když jsem pak svoji kontrolu našel, uslyšel jsem znít zvonky štěstí. Ale jinak jsem se ptal co možná nejméně. Věděl jsem, že to musím zvládnout sám. Díky nahuštěnosti kontrol a potkávání stále stejných závodníků už jsem se některých skoro ptal - odkud já vás znám? Vyběhli jsme na jeden hřeben, seběhli do údolí a pak do kopce k cíli. Když jsem zapadnul do bahna, měl jsem sto chutí dát stavitelům tratí dělovou ránu, ale něco mi řeklo - jdi za štěstím (v mém případě to znamená - dojdi do cíle). Výsledková listina je, jaká je, já se od ní tiše odporoučím. Nejsem, nejsem rád. C´est la vie. Naopak stokrát chválím čas těchto našich závodníků a závodnic:

    D10C - 1. Kája Hančová; D12C - 4. Markéta Hanušová; D12D - 5. místo Johanka Dvořáková; D35C - 3. Vlaďka Kutlvašrová; D45C - 4. Karolína Čivrná; H10N - 5. Vládík Kutlvašr; H14C - 2. Filip Hanuš; H18C - 1. Honza Procinger; 5. Tomáš Krampera; H55C - 4. Pavel Starý; H65C - 1. Jindra Knobloch.

    Nejlepší finiš mají Markéta Hanušová a Kuba Procinger.

    Cestou k autu jsme v dálce zahlédli dívku toulavou, která vyběhla z mapy. Zavřel jsem krám s básněmi, kufr u auta a hurá domů zkontrolovat trezor.

    Sepsal: Tibor

    MČR a Veteraniáda na klasice, Janov nad Nisou (21.-22.9.2019)

    Podzimní vrchol sezóny pro nás připravil Jablonec v Hraničné. Aréna byla na kraji louky, kde se nacházelo úplně všechno. V sobotu se běžela kvalifikace v náročném terénu směrem k Bedřichovu. Byl tu nespočet kamenů, bažin, hustníků a i kopců. Tratě byly postaveny ideálně, na směrný čas a pěkné volby. Každý jsme se s tím popasovali po svém. Na základě výsledku se postupovalo do nedělního finále. Takhle jsme dopadli: Do finále A postoupili: Eva v D60, Mates v H16, Fido v H45, Jarda v H65 a Jindra v H70. A někteří do finále B: Kačka Hanušová a Áďa Randáková v D16, Cupič v H45.

    V neděli se běželo více směrem k Jablonci. Tratě byly opravdu velmi náročné, bylo to dlouhé, velké kopce, náročná podložka, ale pro MČR to bylo ideální, aby se ukázalo, kdo na to opravdu má a dokáže se popasovat s takto náročným závodem. Nejdřív vyběhli závodníci Veteraniády. Jindra vyhrál v H70!!!!! Eva byla 15. v D60, Jarda 16. v H65 a Fido 24. v H45. Poté probíhal závod MČR, který mohli fanoušci v aréně sledovat na velkoplošné obrazovce, kde byly i záběry z lesa. Mates doběhl pro pěkné 8. místo v H16.

    Závody byly nádherné po všech stránkách. Také přálo počasí, když celé závody svítilo slunce.

    Sepsal: Mates

    Zuzka jede na Mistrovství Evropy!

    Po uplynulém víkendu, kdy se odjely další závody Českého poháru s centrem v Lužanech (viz článek Lucky), byla oznámena nominace na dorostenecké mistrovství Evropy v MTBO. Zuzka si díky svým výkonům v jarní i podzimní části závodů nejenom upevnila vedení v Českém poháru, ale především si vyjela nominaci na výše zmíněné mistrovství, které se pojede na začátku října v Německu. Gratulujeme a přejeme hodně úspěchů.
    Sepsala: Andrea

    Český pohár štafet, INOV-8 CUP (Kořenov, Český Dub) (14.-15.9.2019)

    Tradiční podzimní trojkombinace byla doslova za humny. V sobotu dopoledne Turnov pořádal štafety v prostoru mezi Kořenovem a Horním Polubným, který byl opravdu velmi náročný na běh, velké borůvčí, hodně kamenů, takže se v něm dělalo velké množství chyb. Pořadí se prolévalo na každém úseku opravdu hodně. Žádná vrchlabská štafeta nejela na tyto štafety. Zúčastnil se jich jen Mates v barvách Turnova, když dofinišoval pro krásné 3. místo pět sekund za zlatem v H18.

    Odpoledne jsme se museli přesunout do Českého Dubu, kde na nás čekal nádherný sprint v tomto malebném, kopcovitém městečku. Trať byla velmi zamotaná, bylo potřeba pořádně číst kódy a najít tu správnou volbu. A takhle jsme se s těmito nástrahami popasovali. Kačka Hanušová 7. a Áďa Randáková 20. v D16A, Běta Randáková 37. v D18A, Mates Štregl 2. v H16A a Dostík 37. v H18A.

    V neděli se běžely další štafety v blízkosti Rasovy rokle u Českého Dubu. Závod byl velmi přepálený svojí délkou. Terén byl vcelku běhatelný, kopcovitý, prostě se v lese dalo najít snad všechno. Závodu se zúčastnili čtyři Vrchlabáci. V kategorii H18 se vrchlabská štafeta skládala z Dostíka, Prócy juniora a Ádi. Mates opět běžel za Turnov. Ale hlavní bylo, že jsme tam měli fanouška. Mates dofinišoval pro 18. místo Turnova a vrchlabská štafeta doběhla na 34. místě v H18.

    Tento závodní víkend byl velmi náročný, ale pořadatelé odvedli dobrou práci a ze závodů závodníci odjížděli spokojení.
    Sepsal: Mates

    ŽA Zlín (7.9.-8.9.2019)

    Na první áčkové závody jsme se museli vydat až na dalekou Moravu a to konktrétně do Zlína. Místní oddíl pro nás připravil v obci Lukoveček long a middle. Celé závody doprovázel velmi silný déšť, který přestal až v neděli na vyhlášení. V sobotu se běžela klasika. Terén byl velmi dobře průběžný (celá mapa byla v podstatě bílá), ale s velkými kopci, které ke konci trati opravdu bolely. Tratě byly dlouhé, prověřily nás pořádně po prázdninách, ale bohužel to bylo bez pořádné volby. A jak jsme obstáli na této klasice? Áďa Randáková 16. a Kačka Hanušová 19. v D16A, Mates Štregl 8. v H16A a Dostík 26. v H18A.

    V neděli se běžel middle. Terén byl zcela odlišný od sobotního. Ze začátku se běhalo hodně v údolíčkách, poté se přeběhlo do hustníkové části a na konci trati nás čekala krásná mapařinka v rýhách, kde bylo nasázeno nespočet kontrol. Závod také zpestřila divácká kontrola, kde nikdo nefandil :D. Na middle pršelo ještě daleko víc než v sobotu, když doslova pršely provazy. A víte jak jsme se promapovali až do cíle? Na 20. a 21. místě skončily Kačka Hanušová a Áďa Randáková, Mates Štregl byl 2. v H16A a Dostík skončil 24. v H18A.

    Závody byly celkově povedené, až na nejspíš špatnou vodu v cíli, kvůli které jsme si ještě v noci párkrát zaběhali.
    Sepsal: Mates

    MČR, ČP v MTBO - Lužany (14.9.-15.9.2019 )


    Shromáždiště bylo umístěné v autokempu v Lužanech, kde jako obvykle bylo pár obchodů, kde může peněženka zaplakat. Také zde byla restaurace, kde věděli, že budou mít nával a měli dostatek zásob. I přes to jsme se v neděli odpoledne zaslouženého smažáku já a Zůza nedočkali.
    V sobotu dopolede se jel Middle. Terén byl kopcovitý, ale les nádherný. Závod proběhl vcelku rychle, ale někteří čekali na start velice dlouho. A po necelé hodině v lese jsme dopadli následovně: v kategorii W17 na krásném třetím místě se umístila Zuzka a kousek za ní, na místě čtvrtém, Lucka. A kategorii W40 ovládla Gabča svým nadherným prvním místem.
    V sobotu odpoledne jsme se přemístili na sprint do Lázní Bělohrad. Část trati byla v ulicích města za plného provozu a část v místním parku. Závod byl velmi pěkně postavený a na chyby si člověk musel dávat velký pozor! Zuzka se v tomto závodě umístila na úžasném prvním místě v kategorii W17, opět kousek za ní, na pátém místě Lucka. A na šestém místě v kategorii M20 se umístil Tomáš a stejné místo obsadil v kategorii M21A Tomík.

    V neděli se jelo to očekávané Mistroství na klasické trati. Terén byl sice stejný jako v sobotu, ale tratě byly postavené mnohem více do kopce. Někteří si i v centru závodu vymněnili mapu a vyjeli na druhou polovinu svého závodu po povinném úseku, jež byl opravdu do velkého kopce. V neděli se nás sešlo z Vrchlabí víc a výsledky jsou takové: v kategorii W17 naprosto nečekaně zvítězila Lucka, a na krásném třetím místě se umístila Zuzka. V kategorii W20 se na čtvrtém místě dojela Bára a v kategorii W40 třetí místo obsadila Gabča. Dále si pro třetí místo v kategorii M21B dojel Afťa.

    A samožřejmě nesmím zapomenout hrdinský čin Tomíka, který v lese pomohl slečně Pařízkové, když si při nárazu do pařezu poranila koleno. Také za tento čin obdržel od pořadatelů cenu. Ať žije FairPlay! :-)
    Sepsala: Lucka

    Žebříček B – Čechy východ + 12. a 13. kolo VČP (7. -8. 9. 2019 )

    Hned na začátku září uspořádal klub K.O.B. Choceň dva závody během jednoho víkendu. Běhalo se na zalesněném hřbítku Dívčí doly na západ od Chocně. V sobotu se běžela klasika a v neděli krátká trať. Hodně to klouzalo, protože celý den poprchávalo, ale jinak se běželo dobře. V sobotu večer jsme ještě stihli zafandit na závodu RC modelů 24 hodin Le Mans Choceň. Po noci, kterou většina oddílu strávila v loděnici místního vodáckého klubu, jsme se vydali opět do lesa. Počasí nám tentokrát přálo, nepršelo, a tak jsme mohli v klidu běhat. A ani sršáni už neřádili.

    Sobotní výsledky: D10C - 1. Kája Hančová, D18B - 6. Bětka Randáková, D35B - 1. Vlaďka Kutlvašrová, D60B - 4. Eva Nýdrlová, H14B - 5. Filip Hanuš, H16B - 5. Kuba Procinger, H65B - 4. Jarda Farář, H70B – 1. Jindra Knobloch, H40B – 8 sršáních bodnutí Ruda Kutlvašr.

    Nedělní výsledky: D10C - 4. Kája Hančová, D12C - 5. Markéta Hanušová, D18B - 2. Bětka Randáková, H14B - 5. Filip Hanuš, H16B - 3. Kuba Procinger, H70B – 1. Jindra Knobloch,
    Sepsal: Vláďa

    Pěkné prázdniny s OB v Českém ráji (23. -25. 8. 2019)


    Klub Turnova pořádal třídenní závod v blízkosti Vyskeře, kde na místním polním letišti bylo shromaždiště i kemp. Jako tradičně se běhalo ve složitém terénu mezi pískovcovými skalami. Již cesty na start a z cíle byly poměrně náročné, protože byly dlouhé (i 2300 m) a navíc bylo i úmorné vedro. První a poslední etapa byla krátká trať, druhá etapa byla klasika. Závod měl i bohatý doprovodný program, hlavně PP párty, která málem zdemolovala Vyskeř. Jako tradičně se závodu zúčastnila velká část našeho oddílu:
    D10 - 2. Kája Hančová, D12 - 2. Markéta Hanušová, D35 - 6. Vlaďka Kutlvašrová, H16 - 4. Matyáš Štregl, H21B – 2. Afťa, H65 – 6. Jindřich Knobloch.
    Sepsal: Vláďa


    Grand prix Silesia (19. -21. 7. 2019)


    V červenci pořádal Orientační klub Opava čtyřetapový závod OB v zajímavých břidlicových terénech v okolí Bohdanovic na severu Moravy. Jednalo se o tři lesní sprinty s množstvím kontrol a jednu závěrečnou klasiku. Sprinty byly krátké, ale náročné na mapování, běhalo se ve velmi členitém terénu břidlicových lomů. Ač se zúčastnila jen hrstka Vrchlabáků, ostudu jsme neudělali: D12 – 1. Markéta Hanušová , D16 - 3. Kačka Hanušová, H14 – 3. Filip Hanuš


    Sepsal: Vláďa


    Pořádali jsme - 14. kolo VČP - Möhwaldova bouda (14 .9.)


    -výsledky jsou na ORISu
    -fotografie od Katky, viz odkaz ve zprávách
    -děkujeme za účast.
    Sepsal: Fido



    Víš, kolikátí jsme v sobotu byli???
    MČR, ČP v MTBO - 7.9.-8.9.2019 - Kačice


    První zářijový víkend pokračovala sezóna orientačním bikerům dalšími závody Českého poháru MTBO a Mistrovstvím ČR ve sprintu a štafetách. Své první MTBO závody úspěšně objela Lucka Messnerová. Skromné shromaždiště umístili kladenští pořadatelé do prostoru areálu bývalých armádních kasáren, odtud jsme vyráželi na závody jednotlivců.
    Prvním ze sobotních závodů byl sprint. Rychlé tratě na malém prostoru mapy Srnčí studánka, kde dvě ploché části rozdělovalo hlubší údolí. Nejvíce se závod vydařil Zuzce, která vybojovala mistrovské stříbro ve W17 a Jelenovi s třetím místem v M21A. O 2 sekundy unikla veteránská medaile na čtvrtém místě sprintující Gabče.
    Druhým sobotním závodem byli mistrovské štafety. Start ze shromaždiště, mapa bez vrstevnic, ale s pozůstatky raketové základny, která spolu se zamotanou stavbou tratí vybízela k fatálním chybám. Vrchlabští závodníci všechny nástrahy zvládli se všemi terčíky, ale o tom s jakým výsledkem jsme se vzhledem k problémům pořadatelů s vyčítáním dozvěděli až na vyhlášení vítězů.

    Nečekaně, lehce šokovaně, plni nadšení – TŘETÍ v kategorii M120.

    V neděli program zakončil pohárový middle. Od centra v nejvzdálenějším prostoru v okolí bývalého muničního skladu jsme překonávali prudké sjezdy a pomalé výšlapy tří údolí místních potoků. Ve W40 zakončila Gabča víkend vítězstvím a ve W17 byla opět druhá Zuzka.
    Víkend to byl úspěšný.
    Sepsal: Tomík


    Letní soustředění Voděrady (26. - 30. 8. 2019)


    Naše soustředění započalo hned v pondělí. Vybalili jsme a šli běhat. Musím říct, že terén ve skalách se mi strašně líbil. Za mě, byl nejlepší trénink scorelauf, stavěný Luckou, Bárou a Áďou. Kromě běhu jsme ale zažili jízdu na kanoích a lezení po skále. Na konec se nezapomnělo ani na oslavence Láďu, který oslavil deváté narozeniny. Taky jsme museli vyzkoušet nedalekou hasičskou nádrž, kde si zaplavala i Eva. Patří ji velké díky a to i Mírovi za zásobování.

    Sepsala: Eliška Buď.
    PS: Děkujeme i všem starším, kteří připravili sedm tréninků (licha-sudá, Švýcarna + linie, okruhy, skalní sprint, nočňák, závod, scorelauf), všechny proběhly bez větších chyb.

    11. kolo VČP - Hradec Králové (8. 6. 2019)

    OK Slavia Hradec Králové pořádal v sobotu 8. června hned dva závody. Dopoledne štafety, kterých jsem se nezúčastnil, odpoledne sprint. Ten jsem už běžel. Jiní zase po štafetách odjeli. Stateční dali oba závody. I na výsledcích je vidět, jak bylo těžké správně rozložit síly.
    Na shromaždišti se po jeho otevření bojovalo o místo ve stínu – pražilo a sportovní areál (kurty, hřiště, kabiny) moc stínu nenabízel. Cesta na start začínala téměř poeticky – lesopark na břehu Orlice. A potom šup bum! parkoviště obchodního centra, přechod čtyřproudé silnice a kraj sídliště. Čekal nás „panelákový“ sprint. Volby postupů téměř žádné. Běžák. Tak trošku jsem se u toho nudil. Po sprintu ve Vysokém nad Jizerou jsem očekával víc. A k tomu děsivý zážitek s namachrovaným (asi) (j)eliťákem, který u kontroly odhodil na zem malého kluka, jen aby si pípnul dřív. A ta fronta na vyčítání!!!!!!!!!
    V sobotu odpoledne sprintovali snad všichni, jen Helenino auto ne. Baterka se prostě rozhodla odejít do věčných lovišť. Ještě že v OBI prodávají i autobaterie…

    D14D - 4. Eliška Buďárková; D16C - 4. Lucka Messnerová, 6. Adéla Randáková; D45D - 3. Hanka Vlachová; H55D - 6. Jirka Mertlík; H65C - 2. Jarda Farář, 3. Jindra Knobloch.

    Nejlepší finiš měla Kačka Hanušová a Kuba Dostál, kterým tričko zůstane přes celé prázdniny. Tak se k němu slušně chovejte a noste ho jen v neděli nebo ve svátek!
    A malý povzdech na závěr jarní části. V Hradci se běžel už třetí sprint v řadě! Jilemnice, Vysoké, Hradec. Nevím, jak moc (a jestli vůbec) se před sezónou projednává skladba závodů, ale asi by to stálo za zamyšlení.
    Sepsal: Tibor

    ŽA, ŽB - Doksy (1.6. - 2.6. 2019)


    O víkendu 1. a 2. června jsme vyrazili do Skalky u Doks na Áčka. Protože však zbytek našeho oddílu musel na béčkový žebříček jinam tak nás jelo pouze pět. Já, Káťa Hanušová, Kuba Dostál, mamka a Jarda Farář. Schromaždiště bylo velké, možná až moc, ale příjemným překvapením bylo pro některé z nás množství krámků, které se táhly od jedné strany k druhé. Horší ale už byla samotná trať. Velké převýšení a poměrně dlouhou trať doplňovalo úmorné vedro, před kterým se nedalo schovat.(snad jen v nedalekém mácháči). A podle této smrtící kombinace to vypadalo i v lese. Potkala jsem jen málo závodníků, kteří měli sílu na to běžet.
    Výsledky byly takové: Áďa Randáková D16A 7.místo, Káťa Hanušová D16A 25.místo, Helča Randáková (i přes začátek z eliťácké trati) D21A 39.místo, Kuba Dostál H18A 22.místo a Jarda farář H65B 5.místo.

    Druhý den byl middle. Tahle trať s o něco menším převýšením se pořadatelům i přes dlouhou tříkilometrovou cestu na start moc povedla. Já osobně jsem si jí moc užila.
    A naše výsledky? Áďa Randáková D16A na nečekané 3.příčce, Káťa Hanušová D16A 17.místo, Helča Randáková D21A také na 17. pozici (již se správnou mapou), Kuba Dostál H18A 29.místo a Jarda Farář H65B 7. místo.
    Domů jsme se vraceli v dobré náladě, a skoro již tradičně se studeneckou zmrzlinou!

    Sepsala: Áďa

    Jarní soustředění Mostek (17. - 19. 5. 2019)


    V pátek 17. 5. parta dětí vyrazila na Mostek. Ještě téhož dne jsme hráli nejlepší hru soustředění na lidožrouty, kde nás po lese označeném spoustou znaků chytali hladoví lidožrouti Ruda a Afťa. Hned další den nás čekal trénink v podobě šesti okruhů v nedalekém lese. Odpoledne jsme já, Vojta a David stavěli šipky na šipkovanou a poté nás čekaly už jen lehčí hry. Večer se každý z nás těšil na noční orientační běh, ve kterém nás hlasitě povzbuzovali fotbalisté. V neděli byl už každý z nás unavený, ale i tak jsme vyrazili na pět okruhů a Ruda nakonec konstatoval, že by toto soustředění nazval „ Jak se stát šnekem“ ?.

    Sepsala: Eliška B.

    9. a 10. kolo VČP - Jilemnice a Vysoké nad Jizerou (25. 5. 2019)

    V době zvýšeného zájmu českého národa o hokej („Kdo neskáče, není Čech! Hop! Hop! Hop!“) a zvýšeného nezájmu téhož národa o evropské volby pořádal jilemnický oddíl v sobotu 25. 5. hned dvě kola VČP. U obou závodů byl hlášený sprint. Dopoledne v Jilemnici na Hraběnce, odpoledne ve Vysokém nad Jizerou.
    Dopolední shromaždiště pořadatelé umístili na hřiště „Na Kuvajtu“ – ideální poloha: policie, nemocnice i pohřební služba na dohled. Start už moc na dohled nebyl – dva kilometry! A zpátky z cíle? Kilák! Tyhlety pochody nemám rád. Obzvlášť když moje kategorie měla uběhnout jen 1,9 km! Ale uznávám, že jinde shromaždiště postavit nešlo. Opravdu ale nevím, jestli nešlo jinak postavit tratě a jestli šlo o sprint. Pokud ano, tak aspoň u naší kategorie o sprint „hustníkový“. Ale bylo hezky, sluníčko svítilo. Tak proč si nezaběhat. Hokej se hraje až večer. A na náměstí byla k vidění historická auta.

    D10N - 6. Maruška Bucharová; D10C - 4. Kája Hančová; D16C - 3. Adéla Randáková, 5. Lucka Messnerová, 6. Kačka Hanušová; D18C - 6. Běta Randáková; D21C - 4. místo Káťa Matoušová; D35C - 2. Vlaďka Kutlvašrová; D55C - 5. Eva Nýdrlová; H14C - 3. Filip Hanuš; H18C - 1. Kuba Dostál; H55D - 5. Jirka Mertlík; H65C - 2. Jarda Farář.

    Po obědě (my řízek u babičky v Jilemnici, mňam) následoval přesun do Vysokého nad Jizerou. Historická auta a motorky se přesouvaly s námi a strašně smrděly. Tam už nás čekal klasický městský sprint a terén, který skýtal různé volby postupů. Počasí nás trošku škádlilo. Vypadalo to na průtrž s bouřkou. Bylo zajímavé sledovat, jak mají některé oddíly úžasně secvičenou stavbu stanů. Ale nakonec spadlo jen pár kapek. Taky bylo zajímavé sledovat, jak některá děvčata z našeho oddílu nehezky hodnotí písmo Dana Hrdinky. Místopřísežně prohlašuji, že Dan píše hezky (určitě líp než já). S blížícím se koncem závodu začínají někteří závodníci, hlavně ti ze vzdálenějších klubů, pokukovat po hodinkách. Blíží se semifinále mistrovství světa v hokeji. „Kdo nemapuje, není Čech! OB! OB! OB!“

    D10C - 3. Kája Hančová; D12D - 3. Eliška Brdlíková; D16C - 3. Adéla Randáková, 4. Kačka Hanušová, 6. Lucka Messnerová ; D18C - 4. Běta Randáková; D21C - 4. místo Káťa Matoušová; D35C - 2. Vlaďka Kutlvašrová; D45D - 2. Hanka Vlachová; H10N - 3. Franta Tomčík; H16C - 2. Kuba Procinger; H18C - 5. Kuba Dostál; H45D - 6. Jarda Hanč; H65C - 1. Jarda Farář.
    Nejlepší finiš odpoledne i dopoledne Běta Randáková a Dan Hrdinka.

    Sepsal: Tibor

    ŽA, ČPŠ - Šumperk (11. 5. 2019)


    11. a 12. května vyrazili někteří Vrchlabáci do Šumperka. Pár jich běželo jenom sprint a zbytek i štafety.
    Můj bratr a já jsme se zúčastnili Vyzývacího poháru žactva. V sobotu jsme běhali sprint po dlažbě historické části Šumperka. Závod se mi vydařil a byla jsem druhá. Po sprintu jsme odjeli na štafety do Třemošku. Terén byl mokrý a zablácený. Moje štafeta ve složení Bára, Vendy a já se umístila na prvním místě. Filipova štafeta byla o čtyři sekundy na 4. místě. Druhý den byl terén ještě humusnější, ale stejně se to povedlo a to někteří běželi potokem. Štafeta ve složení já, Monča a Bára doběhla na druhém místě. Filipova byla sedmá. Celkově VCO byla na druhém místě za Jihomoravskou oblastí.

    Sepsala: Markéta

    8. kolo VČP - Kozodry (4. 5. 2019)

    První květnovou sobotu uspořádaly OB Vamberk a OB Kostelec nad Orlicí další kolo VČP spojené s mistrovstvím oblasti na klasické trati (kategorie H,D12-21C) a veteraniádou (H,D35-75C). Ostatním kategoriím musel stačit veřejný závod. 840 závodníků se usadilo na louce v krásné vesničce Kozodry. Kdyby pršelo, počet oddílových stanů a stánků s občerstvením by se skoro vyrovnal počtu čísel popisných, kterých má tato obec pouhých 58 s třiceti šesti trvale hlášenými obyvateli. Budou na nás dlouho vzpomínat. Mapy byly tentokrát dvě – pro kategorie H,D16-21 „Brodec“ (na formátu A4 v měřítku 1:15 000 – když jsem ji viděl, tak jsem na ní stejně nic neviděl) a „Pobočník“ pro kategorie zbývající (plachta formátu A3, ale aspoň na ní bylo něco vidět). Cesta na start dva kilometry! Nejkratší trati měly 2,6 km. Les pěkný, docela dobře průběžný, místy s mokřinami a nevyschlými (to zdůrazňuji) vodotečemi. Téměř rovina. A dlouhé, dlouhé postupy, velmi náročné na koncentraci. Běhalo se na poměrně velké ploše, takže byla místa, kdy jsem dlouho nikoho nepotkal.
    Doběh ke sběrce (po louce) byl pro některé kategorie téměř „brutální“. Někoho vyvedla mapa blízko sběrky a měl k ní kousek. Jiné přivedla mapa na druhém konci louky – ti museli celou dobu běžet, slabší jedinci běh předstírat.

    Nejlepší z našeho oddílu tuto sobotu byli:

    D10C - 1. Kája Hančová; D16C - 2. Kačka Hanušová, 4. Gábina Matoušová; D18C - 6. Běta Randáková; D60C - 3. Eva Nýdrlová; H14C - 1. Filip Hanuš; H16C - 6. Kuba Procinger; H18C - 5. Honza Procinger; H55D - 3. Jirka Mertlík; H65C - 2. Jarda Farář, 3. Jindra Knobloch.

    Nejrychlejší sprint – Kája Hanušová a Kuba Procinger.
    Palec nahoru pro Moniku Hanušovou, která zvládla závod bez popisů.
    A i když jsme byli v Kozodrech, tak jsme parkovali u prasečáku, viděli i ovce a krávy, ale kozu ani jednu!

    Sepsal: Tibor

    7. kolo VČP - Mostek (1. 5. 2019)

    Někdo slavil 1. květen prací, někdo líbáním pod třešní. My ho oslavili během. 7. kolo VČP pořádal SK Studenec v obci Mostek. Počasí v pohodě (svítíčko slunilo), cesta taky (jeli jsme jen chviličku). Pěkné i shromaždiště na koupališti kempu Mostek. Mapa Holubí vrch taky v pohodě. Skoro by se dalo říct, že tratě byly jednoduché. Kdo se ale při dlouhých postupech rozeběhnul a přestal se soustředit na mapu, musel začít pořádně mapovat a ztrácel cenné minuty. V lese bylo pěkně. Po pondělním dešti zůstaly i kaluže a nacucaly se bažinky (např. kontrola č. 64 – skupina stromů - byla sice viditelná už z dálky, ale ze všech stran obklopená vydatnou bažinou). Zajímavý byl i doběh ke sběrce: kdo zapnul autopilota a držel se fáborků, najednou je ztratil (prostě zmizely). Mnoho z nás tak muselo použít mapu v místech, kde už ji obvykle nepotřebujeme.

    Moc se mi na Mostkách líbilo. Víc asi těm, kteří jsou „na bedně“ (a ještě jim k tomu hráli pěknou znělku):

    D10N - 5. Maruška Bucharová; D10C - 2. Kája Hančová; D12C - 4. Markéta Hanušová; D16C - 4. Gábina Matoušová; D21C - 6. Helena Randáková; D45D - 5. Hanka Vlachová; D55C - 3. Eva Nýdrlová; D12D - 4. David Buďárek; H14C - 4. Filip Hanuš; H16C - 5. Kuba Procinger; H18C - 5. Honza Procinger; H65C - 3. Jindra Knobloch, 4. Jarda Farář.

    Nejrychlejší sprint – Gábina Matoušová a Kuba Procinger.

    Vzhledem k tomu, že se běhalo 1. května, dovolte orienťáckou úpravu úvodního zpěvu Máje Karla Hynka Máchy:

    Byl časný úsvit – první máj –
    ranní máj – byl běhu čas.
    Junkův zval k závodům hlas,
    kde Holubí zaváněl vrch.
    O běhu šeptal tichý mech;
    květoucí strom lhal tréninku žel,
    svou lásku běžec buzole pěl,
    zpocený dres jevil vonný vzdech.
    Kontrola skrytá v křovích stinných
    zvučela temně tajný bol,
    hustník ji objímal kol a kol;
    a dresy jasné běžců našich
    běžely cílovými pásky,
    planoucích tam co slzy lásky.


    Sepsal: Tibor


    6. kolo VČP + oblastní mistrovství na krátké trati - Andrlův chlum (24. 4. 2019)

    KOB Ústí nad Orlicí nás po půl roce opět pozval na Andrlův chlum, kde jsme na mapě Vicenova studánka běhali 6. kolo VČP spojené s oblastním mistrovstvím na krátké trati (i když pro mě je každá trať dlouhá). Závody pořádané ústeckoorlickými jsou pro nás ty nejvzdálenější z VČP, padne na ně celý den. Ale proč ne. Stejné shromaždiště jako vloni v říjnu (malinkaté). Cesta k němu mnohem komplikovanější (objížďka a ne moc dobře značený příjezd). Skoro stejné počasí jako vloni – taky po dešti. V podstatě se po vrstevnici (plus mínus) obíhal kopec. V reálu to bylo mnohem horší: běžecky náročná podložka – kopec, vlhko, kluzko, klacky a stromy pod nohama. Části tratí některých kategorií připomínaly plížení hustníkem. Tahle sobota rozhodně nebyla o nohách, ale o hlavě. O správné volbě postupů (jak se vyhnout stoupání? kudy co oběhnout? nebo to vůbec neobíhat?).

    Ti s nejsprávnějšími postupy dopadli následovně:

    D10C - 3. Kája Hančová; D12C - 4. Markéta Hanušová; D16C - 3. Kačka Hanušová; D35C - 2. Vlaďka Kutlvašrová; D60C - 5. Eva Nýdrlová; H14C - 4. Filip Hanuš; H16C - 2. Kuba Procinger; H18C - 2. Honza Procinger; H65C - 3. Jindra Knobloch, 5. Jarda Farář.

    Posledním v řadě našich vrcholných politiků a jejich „vyjádření“ k orientačnímu běhu je Václav Havel:
    „Rád jsem přijal pozvání orientačních běžců na jejich závod. Připravil jsem si zdravici s krátkým zamyšlením o významu sportu pro morální vývoj člověka a národa, že … Nenechali mě ji přečíst. Místo toho mi do ruky dali jakousi mapu, že … ať prý si vyzkouším jejich sport. Jelikož jsem je nechtěl urazit, vydal jsem se do lesa. Samozřejmě, že jsem byl po několika krocích úplně ztracen. Usednul jsem tedy na pařez mezi hustníky a dal si cigárko. Z dob mého věznění jsem zvyklý čekat, že … a také jsem věděl, že se jistě objeví nějaké dobrá duše, která mi poradí, jakým směrem se vydat. Bylo poněkud trapné, že mne zachraňovala malinkatá dívenka, ale nakonec jsem se do cíle dostal. Opět jsem se přesvědčil o tom, že „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. I když v případě orientačního běhu by lépe znělo: „Pravda a láska zvítězí nad mapou a buzolou.“
    Sepsal: Tibor

    MČR NOB, ŽA - Boháňka-Skála (13.4 - 14.4.2019)

    Jak již bývá tradicí, tak jako první MČR na nás čekalo v nočáku. Stejně jako loni jsme nemuseli cestovat nijak daleko, protože se závody konaly v obci Boháňka, kousek za Hořicemi. Terén byl velmi pestrý. Od čistě průběžných částí, přes kamenná pole, pozůstatky lomu až po neprostupné hustníky, které nás všechny pořádně prověřily, hlavně když se stoupalo nějakým hustníkem do kopce.
    Na samotné MČR se přihlásilo pouze 9 vrchlabských borců a borkyň, z toho jsem byl jediný dorostenec :( Terén jak už jsem psal, byl velice rozmanitý, kde se dalo udělat nespočet chyb. Pro kategorie s velkým počtem závodníků (H16, H18, H21) pořadatelé připravili trať s motýlky. Nejvíc z nás si to asi užil Daník, který běžel pánskou elitu. Já jsem běžel asi jednu z nejvíce nabitých kategorií, kde se ani jedna chyba neodpouští. Nějaké drobné chybky jsem udělal, ale jinak jsem běžel kontrolovaný výkon, který mě donesl až ke stříbrné medaili!!! A jak se dařilo dalším z našich? Porovnejte sami : Gabča Wohanková – 10. v D40, Daník byl v elitě 38., v H40 byl 6. Afťa, na 9. a 10. místě skončili bratři Wohankové, z nižch byl lepší Jelen, Péťa Štregl doběhl 16. v H45, Jarda Farář 7. v H65 a Lucka Poláková byla 13. v T3.

    Další den byl na programu 1. závod ŽA, který byl zahájen middlem. Tratě vedly velikou částí v bývalém lomu, kde to chtělo hlídat si všechny detaily a neztratit kontakt s mapou. Pořadatelé nám to ještě zpestřili diváckou kontrolou. Já jsem měl taky tu možnost běžet s GPS. Všechny kategorie byly velice vyrovnané, kde rozhodovaly sekundy. A zde jsou výsledky áčkařů : D16A (37 závodnic) – 14. Kačka H., 31. Áďa R., H16A (52) – 5. Maty Š.l
    Sepsal: Mates

    5. kolo VČP + žebříček A - Boháňka-Skála (14. 4. 2019)

    SHK – OK Slavia Hradec Králové pořádal 13. 4. ve Skále nedaleko od Hořic noční OB, na který v neděli navázalo 5. kolo VČP spojené se závodem žebříčku A. Hned na úvod: žebříčkům nerozumím, závody nad 1000 účastníků fakt nemusím (fronta, kam se podíváš) – a dnes nás běželo 1424! A hlavně – nemám rád závody v neděli! (Ta mi slouží k regeneraci po sobotních závodech). Aspoň že jsme si ráno mohli déle poležet. Kvůli nočáku (kde byl Matyáš Štregl v H16 druhý) se začínalo až v 11:00. I počasí dostalo rozum – sluníčko vykouklo a spousta z nás litovala, že se na závod moc navlékla. Psát o tom, že v lese probíhá „intenzivní těžební činnost“ je už skoro zbytečné. Možná se jednou v pokynech dočkáme věty – „pozor, lese se netěží“. Les byl dobře zmapovaný, kontroly velmi pestré. Skály v závěru byly možná pro někoho trošku těžší. Prostředí závodu velmi připomínalo loňské Holovousy a Podhorní Újezd. Leží totiž na stejném hřebeni, který se táhne od Úlibic až za Hořice. Oddílový stan jsme postavili v dolíku za shromaždištěm, takže jsme byli stranou hlavního hemžení, se kterým se pořadatelé vyrovnali obstojně. Jen ta fronta na vyčítání …

    D10C - 2. Kája Hančová; D12C - 2. Markéta Hanušová; D14D - 3. Eliška Buďárková, 4. Maruška Hájková; D55C - 6. Eva Nýdrlová; H14C - 3. Filip Hanuš; H16A - 5. Matyáš Štregl; H21D - 2. Miloš Jiran; H65C - 3. Jindra Knobloch, 5. Jarda Farář.

    Někteří z vás se ptali, co by na orienťák řekl Václav Klaus. Máte ho mít.
    „Po pozvání orientačních běžců na jejich závod jsem zjistil, že existují i jiné sporty, než je tenis, a s velikou, opravdu velikou zvědavostí jsem se, já, já starý sportovec vydal do lesa. Nerad, opravdu nerad to říkám - závod mi dal zabrat. V cíli jsem ale zjistil, že byl částečně hrazen z evropských fondů. Je mi tedy naprosto, ale naprosto jasné, že rozmístění všech kontrol po lese nebylo náhodné. Kategoricky, kategoricky tedy odmítám, že já, já bych běžel špatně. Jak falešná a lživá je Evropská unie, tak falešně a zlomyslně byly rozmístěny všechny kontroly. Trať jednoznačně stavěl nějaký eurohujer, protože já, a to je naprosto, naprosto bez diskuse, bych ji postavil mnohem, mnohem lépe. Mé rozčarování dovršil i trapně levicový kuřecí řízek nabízený v občerstvení. To by se mi na tenise opravdu, ale opravdu nestalo.“
    Sepsal: Tibor

    CEYOC 2019 – Štramberk, Ostrava (4.4. - 7.4. 2018)

    Jak už jsem psal, tak díky dobrému výsledku na jarním poháru jsem se dostal na CEYOC (středoevropský pohár dorostu), který se letos konal v okolí Ostravy. CEYOCu předcházelo malé soustředění ve Štramberku. Naše cesta započala v Pardubicích, odkud jsme jeli vlakem do Olomouce, kde jsme měli sraz. Když jsme se všichni sešli, vyrazili jsme směr Štramberk. Po cestě nás ještě čekal oběd v Olomouci. Když jsme dorazili do Štramberku, měli jsme zhruba dvě hodiny do prvního tréninku. Tento čas jsme využili k navazování mezinárodních vztahů, fotbalu i hakisáku. Trénink byl sprintové intervaly, tedy pět úseků na zhruba 5 minut, které se mají oběhnout v závodním tempu s co nejméně chybami. Trénink byl velice zajímavý, když jsme běhali v kopcovitém městečku s křivolakými uličkami. Mně se trénink celkem dařil, občas jsem zvolil horší volbu, nebo o trochu přeběhl odbočku, ale fyzicky to bylo nadmíru dobré. Večer jsme vyzvali Němce na zápas v basketu, udělali drobnou přípravu na nadcházející sprint a teambuildingové aktivity. V pátek dopoledne byl pro nás připraven v Libotíně, pět kilometrů od Štramberku, combotech. Bylo to rozděleno na dvě části, vrstevnicovka a švýcarna. Trénink jsme brali jako rozhýbání před sprintem, tedy neběžet rychle, ale hlavně čistě mapově. Poté nás čekal oběd, nákup tradičních Štramberských uších a přejezd do Ostravy, kde nás čekal první závod a to sprint. Běželo se v prostorech v Dolní oblasti Vítkovice, tedy jsme běhali v bývalém dole Hlubina a přilehlých prostorách. Od sprintu jsme čekali rychlý začátek a pak těžká část v dole. Bohužel to tak nebylo. Byl to totální běžák, kde se nedala v podstatě udělat chyba. V dole jsme čekali, že nás pořádně promotají, ale kontroly byly vidět z dálky. Byla tam jedna volba, kterou jsem bohužel zvolil špatně, ztratil 15 sekund a byl na 5. místě. Byl jsem opravdu spokojený, jak mi to šlo. Mapově jsem, až na tu volbu šel čistě a rychle. A s 5. místem jsem opravdu spokojený, protože to byla moje první mezinárodní akce. Další den na nás čekala klasika u obce Háj ve Slezsku. Počasí se nám zhoršilo, protože celý závod lehce pršelo. Já jsem startoval úplně na začátku. Celý závod byl takový delší middle. Běželo se na desítce, dost kontrol a žádná volba. Ze začátku se běželo dost v rýhách, pak se přešlo na víc běžecký terén. Já jsem udělal celkem tři chyby a všechny byly z pohlídání směru. Poté už jsem se srovnal a bez dalších chyb doběhl do cíle. Nakonec jsem byl 10. S výsledkem jsem byl spokojený, ale s výkonem už tolik ne. Odpoledne proběhly dvě mezinárdní utkání ve fotbale. Nejdříve jsme hráli proti Maďarům s Poláky a druhý byl proti Němcům.
    V neděli celý CEYOC završily štafety. Stavěli jsme dost vyrovnané štafety. Terén byl velice zajímavý. Běhalo se dost ve vodotečích a jámách, které byly většinou v hustníku. Běžel jsem druhý úsek. Pro naší štafetu se to velmi dobře vyvíjelo. První úsek přiběhl již s dvou minutovým náskokem. Já jsem tedy vybíhal s tím, že musím jít bez chyby a bude to dobrý. Celý závod jsem šel podle plánu, když probíhám diváckým úsekem, tak mi řikají, že jdu dobře, ať jdu hlavně v klidu, pytlík jsem taky promapoval, ale když odbíhám od předsběrky, tak vidím, jak přibíhá Němec, který šel ty dvě minuty za mnou. Kuba Ch. vybíhal tedy s 20ti sekundovým náskokem. Kuba to ustál a už na průběhu má náskok dvě minuty, takže jsme si s ním mohli proběhnout cílovou rovinku, jako vítězná štafeta! ! !
    I když farsty byly trochu nevyrovnané, protože jsem měl úsek o 400 metrů delší než první úsek. Jsem s tím opravdu spokojen, že se nám to povedlo, byl to suprový pocit. I díky tomuhle výkonu jsme vyhráli soutěž týmů před Maďary a Poláky. CEYOC byla neskutečná akce, opravdu jsem si ji užil a doufám, že se podobných akcí ještě zúčastním, třeba na MED (Mistrovství Evropy dorostu), které bude na konci června v Bělorusku.
    Sepsal: Mates


    4. kolo VČP - Hořice (mistrovství oblasti ne sprintu) (6. 4. 2019)

    Po „poledním klidu“ jsme se přesunuli do Hořic, kde TJ Jiskra Hořice pořádala další kolo VČP a mistrovství oblasti ve sprintu. Zároveň nám pokračovala historicko-umělecká exkurze: ráno krásné dřevěné chaloupky v Dřevěnici, odpoledne jsme měli závodit v hořickém kamenosochařském parku. Ten byl velmi dobře zmapován a pěkně se běhalo. Počáteční obavy ze shluků soch a špatné orientace mezi nimi se ukázaly jako zbytečné. Dalo se celou dobu běžet – bez zastavování a rozmýšlení postupů. Snad jedinou vadou na kráse byl chybějící lampionek na sběrce, který ale pořadatelé během závodu dodali. Na sochy bohužel nezbyl čas. Tak snad někdy příště.

    D10N - 4. Natálka Buďárková; D10C - 5. Kája Hančová; D12C - 4. Markéta Hanušová; D14D - 1. Maruška Hájková; D60C - 5. Eva Nýdrlová; H14C - 3. Filip Hanuš; H16C - 3. Kuba Procinger; H65C - 5. Jarda Farář

    Smolařem dne je Kuba Dostál.

    Na přání několika čtenářů našich stránek dnes v závěru příspěvku několik milých, hřejivých slov, která by možná na adresu orientačního běhu pronesl prezident Zeman:
    „Milý pane Soukupe,
    máte pravdu, přijal jsem pozvání orientačních běžců na závod východočeského poháru, protože východ je mojí oblíbenou světovou stranou.
    Nu, ale bych se vrátil k vašemu dotazu. Při vaší inteligenci vám muselo být jasné, že já se svýma nemocnýma nohama běhat nebudu. Nehledě na to, že jediný les, který já uznávám, je, jak jistě dobře víte, lánská obora. Pozdravil jsem se se sportovci a zasedl v jejich stánku s občerstvením, kde na mě, k mému velikému překvapení, čekal popelníček a lahev becherovky, kterou jsme s hlavním pořadatelem hravě zvládli.
    Do lesa jsem za sebe poslal svého mluvčího, Jirku Ovčáčka. Je to mladý muž, trocha sportu v jeho věku neuškodí. Když se chlapec dlouho nevracel, začal jsem být kapánek nervózní. Mynáře ani Tvrdíka jsem za ním poslat nemohl – ti připravují, jak jistě dobře víte, moji další návštěvu Číny. Ale jak praví klasik – Nechval dne před večerem – než jsme dorazili druhou lahev, Jirka se vrátil. Pravda, nevypadal příliš vábně. Na adresu závodů dokonce podotknul, že raději hledat Peroutkův článek než kontroly v lese. Ale on se z toho chlapec vypíše na svém facebooku. Kdo ví, zda za jeho blouděním nestojí lepšolidi z pražské kavárny.“
    Sepsal: Tibor

    3. kolo VČP - Dřevěnice (6. 4. 2019)

    Zelinka v pořádku, takže autobus máme. Neprší, i když tím všechny předpovědi strašily. Sportcentrum Jičín pořádá v Dřevěnici další výchoďák. Do Mekky volejbalu přijíždí kolem devíti set orienťáků, čímž je počet obyvatel vesničky z necelých tří stovek obyvatel, aspoň na sobotu, značně posílen. Posilují i ti, kteří přijeli autem a pochodují téměř dva kilometry ke shromaždišti, kde na ně čekají vysmátí pasažéři autobusu stojícího nedaleko.
    Mapa Špica nás zavedla do velmi pěkného a různorodého terénu. Skoro bych řekl, že to bylo takové motokrosové nahoru dolů. Ve druhé půlce závodu bylo znát, kdo má natrénováno a kdo ve stoupáních běh jenom předstírá. Plným tempem každopádně běhali vyplašení kanci.

    A naše výsledky?

    D10C - 3. Kája Hančová; D12C - 5. Markéta Hanušová; D14D - 5. Maruška Hájková; D16C - 5. Kačka Hanušová; D21C - 4. Helena Randáková; H10C - 6. Vládík Kutlvašr; H12D - 1. David Buďárek; H14C - 5. Filip Hanuš; H16C - 4. Kuba Prociger; H18C - 6. Honza Procinger.
    Sepsal: Tibor

    2. kolo VČP - Byzhradec (30. 3. 2019)

    Krásné jarní počasí a opět Byzhradec (pořadatel SOOB Spartak Rychnov nad Kněžnou). Kdo běhal vloni, jistě vzpomíná na potoky, mokřiny, rybníky. K těm se letos dostaly jen vyvolené kategorie. My ostatní běhali na mapách Komorna a Vykácený. A bylo to „komorní“ a hodně vykácené. Tím „komorním“ myslím poměrně malý prostor závodu, ze kterého stavitelé tratí získali, co se dalo. A vykáceného bylo v lese taky dost. I několik čerstvých, nezmapovaných pasek. Svoji cestu lesem bych nazval od plotu k plotu, protože oplocenek bylo nebývale mnoho.
    Závodících bylo přihlášeno 930 a srnky v lese si s tím nedokázaly poradit. Jedna z nich to naprala do drátěného plotu a tipuju, že už není mezi námi.
    D10C - 1. Kája Hančová; D12C - 6. Markéta Hanušová; D12D - 2. Maruška Hájková; D16C - 2. Adéla Randáková; D18C - 5. Běta Randáková; D21C - 4. Helena Randáková; D21D - 3. Gábina Wohanková; H14C - 5. Filip Hanuš; H18C - 3. Kuba Dostál H65C - 1. Jindra Knobloch; 2. Jarda Farář
    Cestou domů jsem v autě poslouchal rádio. Mluvil předseda vlády. Tak jsem si tak představoval, co by říkal, kdyby byl na závodech s námi:
    „Tak já, já jsem byl pozvaný tými orientačními bežci na jejich závody, nějaký ten jejich pohár nebo jak tomu hovoria. Moc tomu sportu nerozumím, ale i tý bežci sú voliči, tak jsem sa tam medzi nich vydal.
    Myslil som, že do ruky dostanu plán. S tým já umím pracovat – hlavně když spím, tak plánujem. Dostal sem ale mapu a vyrazil do tého, do lesa.
    Vravim si, Andreji, zvládáš Agrofert, tak zvladněš i tohle. No normálně som sa setsakramentsky pomýlil. Tý kontroly boly po lese také rozhádzané, o chvílu som bol celý zadýchaný. Postavení tých kontrol, to byla jasná účelovka od tého, od Kalouska. Normálný, strízlivý člověk by to takto nepostavil. Jasný spiknutí. Klacky pod nohami úplně všadě. A v takej atmosféře já mam robit? V cieli som podal protest. Kým ho budú vyšetrovať, zabudně sa na všecko.
    Ale orientačný beh, ten už nikdy. Sorry jako.“

    Sepsal: Tibor


    Portugalsko 2019 (2.-9.3.2019)

    Zatímco většina z Vás na začátku března ještě lyžovala, já jsem odletěl naběhat první kilometry do tepla, do Portugalska. Centrem týdenního kempu bylo horské městečko Aguiar da Beira. Zázemím pro skupinu dvaceti orientačních běžců z Ještědského TSM byl hotýlek přímo na mapách, kam kvůli krásným a těžkým terénům jezdí výběry z celé Evropy. Letadlem s mezipřistáním v Lisabonu jsme se dopravili až do Porta, odtud již půjčenými auty do pohoří Beira.
    První den nás čekaly dva tréninky – middle na seznámení s terénem a dva rychlé, mapově těžké okruhy. Mapově to šlo, ale terén byl místy tak zasekaný, že jsem celý večer vytahoval trny odevšad. Druhý tréninkový den jsme začali kombotechem, kombinace různých mapových technik, první část mapy obsahovala pouze zelenou, vrstevnice a skály, na to navázal docela náročný a úzký had. Tento trénink se mi tolik nedařilo, trochu jsem bloudil, ale i tak jsem nebyl v cíli poslední. Odpoledne jsme běželi první sprint ve vesnici Dornelas, využili jsme eliťáckou trať z portugalských lednových OB závodů. Na sprintu jsem nevolil ideální volby, ale díky rychlému běhu jsem patřil mezi nejlepší. Další den nás čekal nejnáročnější trénink, klasika v délce 12 kilometrů s převýšením 600 m. Na tu jsem se velmi těšil. Na trati jsem se nevyvaroval drobných chyb, hlavně v dohledávkách, zdárně jsem však po 100 minutách dorazil jako 3. do cíle. Odpoledne jsme odpočívali, čekala nás jen procházka a prohlídka městečka. Další den jsme ale už naplno trénovali. Na programu byl middle (3,8 km) v trochu méně zarostlém lese, který byl dost podobný našim terénům. Na to navázal had dlouhý 2,8 km, který jsem vyklusával. Odpoledne jsme se znovu vypravili na sprint. Tentokrát jsme běželi ve městečku Aguiar da Beira čtyři sprintové intervaly, mezi kterými byl vždy krátký výklus. Jednotlivé okruhy byly zhruba na 4´-6´ a postupy nabídly řadu rozličných voleb, které jsme, jako každý večer podrobně rozebírali. Do tréninku jsem vlítnul nejdřív nohama až pak hlavou, často jsem přebíhal úzké uličky. Poslední den jsme začali moc pěkným tréninkem nedaleko našeho hotelu. Řetízek kontrol nás všechny prověřil po mapové i fyzické stránce, běhalo se v otevřeném skalnatém terénu. Odpoledne jsme šli závěrečný trénink (bohužel v dešti), kdy jsme se rozdělili do trojic a odběhli štafetové úseky. Kontroly byly farstované, trénink to byl rychlý a velmi kontaktní a kdyby nepršelo, bylo by to krásné vyvrcholení celého soustředění.
    V Portugalsku jsem vyzkoušel dosud neznámou kuchyni, ochutnal jsem chobotnici i další mořskou havěť a maso na spoustu způsobů. Pak už nás čekalo jenom balení, sjezd k moři, odevzdání aut a přelet z Porta přes Lisabon do Prahy. V Portugalsku se mi moc líbilo, doufám, že se do tak pěkných orienťáckých terénů ještě někdy podívám. Naběhané kilometry nejen z Portugalska jsem zúročil na Jarním poháru v Hradci Králové, kde jsem si vyběhl nominaci na středoevropský pohár dorostu (CEYOC). O tom ale příště.
    Sepsal: Mates


    Krkonošské gymnázium (17. 3. 2019)

    V úterý 12. 3. 2019 odpoledne měli na Krkonošském gymnáziu ve Vrchlabí trénink naši mladí orientační běžci. Vyzkoušeli si speciální druh orientačního běhu, při kterém se běhá uvnitř budovy. Oproti normálnímu orientačnímu běhu musí běžec zvládnout orientaci v několika vrstvách mapy (podlažích). A aby to neměli ti, kteří to ve škole znají, tak jednoduché, měli na trati i umělou překážku. Běhalo se na čtyřech mapách, od nejlehčí: short, middle, long a hardcore. Najdete je v naší fotogalerii. Sepsal: Vláďa


    Český pohár v LOB (Cínovec, 26.-27.1.2019)

    Poslední lednový víkend se už klasická parta vrchlabských lobáků vydala na další závody Českého poháru. Tentokrát jsme se narozdíl od předchozích víkendů vydali jinam, na sever Čech, na Cínovec. Jeli jsme v několika skupinách, bydleli jsme na různých ubikacích. Největší počet našich závodníků bydlel už od pátku přímo na Cínovci, v drahém, ale málo vytopeném penzionu (to se podepsalo třeba na mně, kdy mě do rána tak bolelo v krku, že jsem v sobotu nestartovala). Na druhou stranu, penzion byl kousek od shromaždiště a měli jsme dobré snídaně. V sobotu se jel (opět) sprint. Foukalo, sněžilo, tratě nebyly skoro vidět. Nejlepší bylo prostě kouknout, kde kontrola je a jet to napřímo. Závod nebyl jednoduchý, ale Vrchlabáci potvrdili svoje kvality. No posuďte sami!
    D12 - 3. Eliška Čivrná; D17A - 5. Áďa Randáková; D21E - 3. Helča Randáková; H14A - 4. Honzík Čivrný, 6. Filip Hanuš; H17A - 3. Matýsek Štregl; H21A - 1. Ondra Starý.

    Odpoledne jsme měli volné, a tak jsme fandili u biatlonu, zkoukli všechny díly Iron Mana, hráli Krycí jména. Večer se konal souboj sourozeneckých dvojic v Party Alias (samozřejmě že vyhráli Štreglovi, žejo :D) Všichni ale bojovali a nasmáli jsme se víc než dost. Neděle měla být ve znamení první letošní klasiky. Ano, měla být, ale nebyla. V pokynech jsme se den před závodem dočetli, že bude zkrácená klasika, časy nakonec odpovídaly sprintu nebo middlu. Podmínky pro závodění byly ale skvělé - hodně sněhu, prašan, velká část trati po tečkách, v lese bez mlhy. Před závodem jsme se i dostatečně rozjeli, když jsme jeli na start 2,5 km do biatlonové arény. No a jak jsme dopadli?
    D12 - 4. Eliška Čivrná; D17A - 4. Áďa Randáková; D21E - 1. Helča Randáková; H14A - 2. Honzík Čivrný, 5. Filip Hanuš; H21A - 1. Ondra Starý Tak a teď už jenom kolik našich se odváží jet i na poslední loby, v březnu, kde se koná i MČR na klasice a štafet.
    Sepsala: Zuzanka







    Rok 2018 naleznete zde.

    Rok 2017 naleznete zde.

    Rok 2016 naleznete zde.

    Rok 2015 naleznete zde.

    Rok 2014 naleznete zde.

    Rok 2013 naleznete zde.

    Rok 2012 naleznete zde.

    Rok 2010 - 2011 naleznete zde.

    Rok 2009 naleznete zde.

    Rok 2006 - 2007 naleznete zde.

    Tréninky

    DOROST

    pondělí (stále)

    sraz v 18:00 hráz Berlínského rybníka

    úterý - 19. 11. 2019

    Trénink

    sraz v tělocviče ZŠ Míru od 17:15 hod.


    ŽÁCI

    úterý - 19. 11. 2019

    Trénink

    sraz v tělocviče ZŠ Míru od 16:45 hod.




    PŘÍPRAVKA

    Trénink

    úterý - 19. 11. 2019

    sraz v tělocvičně ZŠ Míru od 15:45 hod.



    Akce oddílu

    Packá - lyžařské soustředění (18. - 22. 12.)

    Přihláška přes náš přihláškový systém.





    Zprávy: